Historie Ústavu stavební mechaniky

1899–1939

Historie ústavu stavební mechaniky počíná již rokem založení České vysoké školy technické v Brně (1899). Zakladatelé školy si byli dobře vědomi toho, že výuka technických předmětů se neobejde bez odpovídající teoretické průpravy. Proto byl vedle ústavů matematiky a fyziky ustaven také ústav obecné mechaniky a hydromechaniky, jehož prvním profesorem byl prof. Václav Řehořovský. Předměty tehdy přednášené odpovídaly svými názvy i rozsahy tehdejším možnostem:

• obecná mechanika (statika),
• grafická statika,
• technická mechanika.

Společně s prof. Řehořovským a také po jeho smrti (1911) přednášel uvedené i další nové předměty (např. Pružnost a pevnost) prof. Ing. Michal Ursíny. V roce 1920 byl jmenován novým profesorem statiky Karel Šimek, který vyučoval i předmět Železné konstrukce. Po smrti prof. Ursínyho (1933) byl na jeho místo jmenován prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba, DrSc., který současně přednášel také železobetonové stavby.

1945–1970

Po obnoveni činnosti vysokých škol v roce 1945 zajišťovaly výuku stavební mechaniky nejprve tři ústavy. Na fakultě (původně odboru) inženýrského stavitelství byl činný ústav stavební mechaniky, mostů kamenných a betonových, který vedl prof. Záruba. Později zde byla ustavena katedra mechaniky, ocelových konstrukcí a mostů, jejímž vedoucím byl Prog. Ing. Dr. Ferdinand Lederer, DrSc. Na fakultě architektury a pozemního stavitelství byl nově založen Ústav technické mechaniky, který byl po redukci školy (v důsledku vzniku Vojenské technické akademie v roce 1951) na Vysokou školu stavitelství přejmenován nejprve na Katedru statiky pozemních staveb a konečně na Katedru mechaniky a konstrukcí pozemních staveb. Zakladatelem tohoto ústavu a jeho prvním vedoucím byl prof. Ing. Dr. Alois Král, dr.h.c. V roce 1960 došlo ke sloučení Fakulty architektury a pozemního stavitelství s Fakultou inženýrského stavitelství a v této souvislosti vznikla Katedra stavební mechaniky. Jejím vedoucím byl jmenován prof. Ing. Dr. Zbyněk Drahoňovský, CSc. V letech 1962 až 1970 pak vedl katedru prof. Ing. Dr. Vladimír Kolář, DrSc. Desetileté období, kdy Katedru stavební mechaniky vedli a jako učitelé na ní působili oba posledně jmenovaní profesoři, lze označit za zvlášť úspěšnou etapu rozvoje tohoto ústavu, v němž se katedra stala obecně uznávaným pedagogickým i vědeckým pracovištěm svého oboru.

1970–1990

V letech tzv. politické normalizace (od r. 1970) nebyl na katedře nikdo, kdo by politicky vyhovoval požadavkům režimu na funkci vedoucího. Období "normalizace" se neblaze projevilo i na složení učitelského sboru katedry: postupně muselo katedru opustit pět zkušených učitelů a tři emigrovali. Naopak pod záminkou "kádrového posílení" byly na katedru přijímány některé osoby bez potřebné aprobace v oboru stavební mechaniky. Teprve v roce 1971 pak převzal vedení katedry Doc. Ing. Jaroslav Čermák, CSc., povolaný k tomuto účelu z Vojenské technické akademie. Po jeho odchodu do důchodu byl vedoucím katedry jmenován prof. Ing. Jiří Novotný, DrSc.

1990–2000

V letech 1990 až 1999 vykonával funkci vedoucího ústavu stavební mechaniky prof. Ing. Břetislav Teplý, CSc. V tomto období byla v pedagogické práci kromě klasických disciplin věnována zvýšená pozornost výuce metody konečných prvků, nelineární mechaniky a nově byla zařazena výuka teorie spolehlivosti stavebních konstrukcí a lomové mechaniky. Od roku 1994 byly všechny základní předměty vyučovány také v angličtině. Při odborné a vědecké práci byla zpracovávána témata související se spolehlivostí konstrukcí a byly vyvíjeny metody odhadu životnosti zejména železobetonových konstrukcí s ohledem na jejich postupnou degradaci. Velká pozornost byla mj. věnována statickým řešením v souvislosti s návrhy rehabilitace panelových budov, dynamickým řešením složitých soustav a problematice lanových konstrukcí. Díky novým podmínkám se rozvinula spolupráce se zahraničními universitami v Innsbrucku, Kyotu, Opoli, Weimaru, Newcastlu a Lausanne. Byla získána a úspěšně řešena řada grantových projektů Grantové Agentury ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy aj. V letech 1999-2000 vykonával funkci vedoucího ústavu Doc. Ing. Alois Materna, CSc.

2000–2003

Necelý rok 2000 byl vedoucím ústavu doc. Alois Materna, který krátce po jmenování doc. Jaroslava Žáka vedoucím ústavu odešel na VŠB–TU Ostrava, kde působil ve funkci děkana.

2003–2024

22 let vykonával funkci vedoucího ústavu prof. Ing. Drahomír Novák, DrSc. Došlo k postupnému zvyšování výkonu především v teoretickém, ale i v aplikovaném výzkumu. Pracovníci ústavu řešili řadu projektů GAČR, TAČR, MŠMT, rovněž tak bilaterární projekty se zahraničím. Právě spolupráce se zahraničními partnery byla v tomto období významně rozvinuta. Mezi nejvýznamnější vědeckovýzkumná témata patří automatizace a zdokonalování metod statického a dynamického řešení stavebních konstrukcí s přihlédnutím k reálným vlastnostem materiálu, modelování mechanických soustav v interakci s prostředím, teorie a řešení lanových a zavěšených konstrukcí, analýza konstrukcí z termoplastů, teorie spolehlivosti a numerické simulační metody, vliv imperfekcí na spolehlivost ocelových konstrukcí, degradační procesy a odhady životnosti konstrukcí, lomová mechanika materiálů na silikátové i jiné bázi, fraktální aspekty lomových ploch a trhlin, identifikace parametrů modelů, neuronové sítě, vzpěr, nelineární dynamické systémy, chaotické chování, a metamodelování. Kvalifikační struktura pracoviště STM byla v období 2003-2024 výrazně zlepšena; zatímco v roce 2003 byl na ústavu 1 profesor a 3 docenti, v roce 2024 je to 6 profesorů a 7 docentů. Ústav zajišťoval výuku v magisterském studijním programu Stavební inženýrství v prezenční a distanční formě. Stejně tak vyučoval studenty v nově zavedeném bakalářském a navazujícím magisterském studiu. Velká pozornost se věnovala užití moderních numerických metod i aplikacím softwarových produktů (ANSYS, LS-DYNA, ATENA, NEXIS, SCIA, RFEM).

2024–dosud

V roce 2024 převzal vedení ústavu prof. Ing. David Lehký, Ph.D.