Ústav stavební mechaniky
Head image

Významné osobnosti

O řadě osobností, které se významně podílely na vývoji ústavu stavební mechaniky od založení České vysoké školy technické v Brně, je zmínka v historickém přehledu. O rozvoj ústavu po obnovení čillllosti vysoké školy po r. 1945, o jeho současné uspořádání a pedagogickou i vědeckou úroveň se zvlášť zasloužili tito akademičtí pracovníci:

Prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba, DrSc. (1886–1963)

Vystudoval stavební inženýrství v letech 1906–1911 na České vysoké škole technické v Brně, kde působil do roku 1915 jako asistent prof. Riegra (betonové stavitelství). V roce 1930 byl jmenován mimořádným profesorem železobetonových staveb a v roce 1938 řádným profesorem stavební mechaniky. Hlavním předmětem vědeckého zájmu prof. Záruby byly mostní konstrukce, jimž se úspěšně věnoval i ve své čillllosti praktické a projekční. Prof. Záruba byl třikrát děkanem odboru inženýrského stavitelství.

Prof. Ing. Dr. Alois Král, dr. h. c. (1884–1969)

Vystudoval stavební inženýrství v letech 1905–1910 na České vysoké škole technické v Brně, kde působil do roku 1912 jako asistent prof. Řehořovského (obecná mechanika). V letech 1912–1945 žil A. Král ve slovinské Lublani, kde výrazně přispěl k budování technické fakulty tamní univerzity (čtyřikrát byl děkanem této fakulty a posléze i rektorem univerzity). V roce 1946 se prof. Král vrátil na Českou vysokou školu technickou v Brně, kde založil Ústav technické mechaniky na odboru architektury a pozemního stavitelství a vykonával funkci vedoucího ústavu do roku 1957. V období 1949–1950 byl prof. Král děkanem Fakulty architektury a pozemního stavitelství.

Prof. Ing. Dr. Ferdinand Lederer, DrSc. (1906–1990)

Vystudoval stavební inženýrství v letech 1924–1929 na České vysoké škole technické v Brně, kde pak působil v letech 1932–1936 jako asistent na Ústavu statiky, stavební mechaniky a železných konstrukcí. Po svém působení v praxi a na Slovenské vysoké škole technické se v roce 1953 vrátil do Brna a v letech 1956–1959 vedl Katedru ocelových konstrukcí a stavební mechaniky na Fakultě inženýrského stavitelství. Těžiště jeho působení bylo především v oblasti ocelových konstrukcí včetně četných realizací (pavilon Z na BVV aj.). V oboru stavební mechaniky byl autorem nebo spoluautorem několika monografií a učebnic.

Prof. Ing. Dr. Zbyněk Drahoňovský, CSc. (nar. 1922)

Vystudoval stavební inženýrství v letech 1945–1948 na České vysoké škole technické v Brně, kde působil do roku 1951 jako asistent prof. Hrubana (betonové konstrukce). V roce 1951 se habilitoval a přešel na Katedru mechaniky a konstrukcí pozemních staveb, jejíž vedení převzal v roce 1957 po prof. Královi. V roce 1960 byl Z. Drahoňovský jmenován profesorem a po sloučení fakult inženýrského stavitelství a architektury a pozemního stavitelství převzal do roku 1962 vedení nově vzniklé Katedry stavební mechaniky. Velkou měrou se zasloužil o rychlý rozvoj katedry a její vysokou pedagogickou i vědeckou úroveň tím, že prosadil využívání počítačů a moderních numerických metod ve stavební mechanice, založil nové studijní zaměření v tomto oboru a vychoval řadu spolupracovníků a pokračovatelů. Prof. Drahoňovský zastával po několik funkčních období také funkci proděkana Fakulty stavební.

Prof. Ing. Dr. Vladimír Kolář, DrSc. (1928–2000)

Vystudoval stavební inženýrství v letech 1947–1951 na České vysoké škole technické v Brně, kde působil od roku 1950 jako asistent prof. Záruby. Od roku 1951 do roku 1958 byl učitelem na Vojenské technické akademii, kde v roce 1953 získal hodnost docenta. Po návratu na Fakultu stavební byl v roce 1961 jmenován profesorem a v letech 1962–1970 vedl Katedru stavební mechaniky. V tomto období zastával také funkce proděkana a prorektora. V roce 1975 prof. Kolář nastoupil jako vedoucí vědecký pracovník v Dopravoprojektu Brno. Prof. Kolář významně přispěl k rozvoji Katedry stavební mechaniky tím, že do její vědecké i pedagogické činnosti prosadil využívání metody konečných prvků a vychoval v tomto směru řadu spolupracovníků a pokračovatelů.

Prof. Ing. Jaroslav Jiroušek, CSc., dr. h. c. (nar. 1929)

Absolvoval Fakultu pozemního stavitelství České vysoké školy stavební v Brně v roce 1955 a působil jako odborný asistent a od roku 1963 jako docent na Katedře stavební mechaniky. Vyučoval i v zahraničí (Alžír, Sýrie) a po roce 1968 emigroval do Švýcarska, kde až do roku 1998 přednášel na École Polytechnique Fédérale de Lausanne. Stal se mezinárodně uznávaným odborníkem zejména v oblasti metody konečných prvků. V roce 1994 převzal čestný doktorát VUT v Brně.

Prof. Ing. Jiří Benda, CSc. (nar. 1928)

Ukončil studium konstruktivně dopravního směru na Fakultě inženýrského stavitelství v roce 1952. V r.oce1968 se habilitoval, v roce 1991 byl jmenován profesorem pro obor Stavební mechanika. Vynikající pedagog, spolupracoval s prof. Drahoňovským na zavádění moderních numerických metod. Ve své vědecké práci se věnoval základovým konstrukcím na různých typech podloží. Podílel se na tvorbě celostátní učebnice Statika stavebních konstrukcí. V letech 1990–1997 působil jako proděkan pro vzdělávací činnost a výrazným způsobem ovlivnil tvorbu studijních programů fakulty.

Doc. Ing Svatopluk Šmiřák, CSc. (nar. 1932)

Ukončil studium na VTA jako stavební inženýr v roce 1955. Působil na VTA, od roku 1958 na stavební fakultě, kde v roce 1965 získal hodnost docenta pro obor pružnost a pevnost. Znamenitý pedagog, kterému bylo znemožněno pedagogické působení, pak pracoval jako statik specialista. Po rehabilitaci v roce 1990 se vrátil na katedru a pokračoval v pedagogické činnosti. Z jeho publikací připomeňme vynikající skripta z pružnosti.

Prof. Ing Dr. Ladislav Mejzlík, DrSc. (1922–2002)

Ukončil studium na České vysoké škole technické v Brně na oboru konstruktivně dopravním v roce 1949. V roce 1958 se habilitoval, v roce 1961 byl jmenován profesorem a v roce 1963 doktorem technických věd. Jako expert působil v oblasti geotechniky a vodních staveb v Číně, v letech 1965–1967 přednášel jako expert UNESCO v Alžíru. Byl autorem řady publikací v oblasti geotechnických výpočtů a dotvarování a smršťování železobetonových konstrukcí.

Prof. Ing. Jaroslav Kadlčák, DrSc. (1931–2001)

Ukončil studium na Fakultě inženýrského stavitelství České vysoké školy technické v Brně v roce 1956. V roce 1981 se habilitoval a v roce 1986 byl jmenován profesorem. V roce 1984 obhájil doktorskou disertační práci. Ve své vědecké práci se věnoval teorii lanových soustav. V této oblasti provedl náročné statické výpočty visutých lanových střech hal, které byly realizovány u nás i v zahraničí (Maďarsko, Německo, Rakousko). V roce 1995 publikoval v zahraničí monografii věnovanou této problematice. Byl autorem mnoha vysokoškolských textů, zejména v oblasti statiky stavebních konstrukcí. Dvoudílná učebnice Statika stavebních konstrukcí z let 1998 a 2001 se v současné době dočkala již třetího vydání.

Prof. Ing. Břetislav Teplý, CSc. (nar. 1933)

Absolvoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy stavitelství v Brně v roce 1956. Habilitoval se v roce 1978, v roce 1995 byl jmenován profesorem v oboru stavební mechanika. Pracuje v oboru numerických metod řešení konstrukcí, modelování železobetonových konstrukcí a ověřování spolehlivosti a životnosti stavebních konstrukcí. Byl a je navrhovatelem a řešitelem řady grantových projektů našich a zahraničních agentur. V letech 1990–2000 byl vedoucím Ústavu stavební mechaniky. Od roku 2002 působí na Ústavu chemie a dále velmi úzce spolupracuje s Ústavem stavební mechaniky především v interdisciplinárních problémech mechaniky.